Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lenka Kavalová, první žena v mužském hudebním světě. Řídí Plzeňskou filharmonii

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Lenka Kavalová stojí v čele Plzeňské filharmonie od března roku 2009. Je první ředitelkou symfonického orchestru u nás. A aby toho nebylo málo, filharmonie je od roku 2013 pořadatelem kulturního festivalu Smetanovské dny a Lenka Kavalová je tedy jeho ředitelkou.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Lenka Kavalová, první žena v mužském hudebním světě. Plzeňská filharmonie díky ní úspěšně surfuje mezi žánry | foto: Plzeňská filharmonie, obecně prospěšná společnost

„V mužském prostředí se cítím dobře - mám tu výhodu, že mohu přijmout mužské myšlení ženským rozumem,“ říká s úsměvem drobná brunetka.

Za působení Lenky Kavalové se záběr filharmoniků výrazně rozšířil o nové předplatitelské řady, v nichž si přijdou na své i milovníci jiných žánrů, hudební těleso se zaměřilo i na malého diváka, pořádá koncerty pro děti z mateřských i základních škol. A při tom si dokáže udržet vysoce kvalitní produkce klasické hudby. Publikum si tedy může vychutnávat významná díla světové repertoáru s vynikajícími hostujícími umělci. Hudba provázela Lenku Kavalovou od dětství, i když nepochází z profesionální hudební rodiny.

„Ale muzikantů amatérů v rodině bylo dost. Děda hrával na harmoniku a celá naše početná rodina vždy, když se sešla, zpívala. Těšila jsem se, až se ze mne stane prvňačka a začnu chodit do hudebky. Pobídky jsem pak už rozhodně nepotřebovala a o tom, že bych kvůli hraní na violoncello přicházela o dětské radovánky, nemůže být ani řeči,“ říká Lenka Kavalová.

Hru na violoncello začala studovat na lidové škole umění, i když, jak říká, chtěla být zpěvačkou nebo klavíristkou. „Ukázali mi violoncello a ten sametový zvuk rozhodl. A nebudete tomu věřit, ale začínala jsem nácvik rukou na koštěti!“ směje se. Po ZUŠ v Chodově a Karlových Varech pokračovala ve studiu violoncella na Konzervatoři v Plzni, účastnila jsem se několika mistrovských kurzů, 2 roky navštěvovala hodiny komorní hry na pražské AMU a hrála v nejrůznějších komorních souborech. Orchestrální repertoár měla možnost si prohrát v symfonických orchestrech.

Paní ředitelko, jak se z cellistky stane manažerka?
Nikdy mne neuspokojovala tzv. jednosměrná cesta. Po studiu violoncella na konzervatoři jsem se jala prohloubit hudebně teoretické vzdělání na FF UK, kde jsem vystudovala hudební vědu. Obě školy mi daly velmi pevný základ pro můj profesní život. Dalo by se říci, že v době po revoluci byla situace v hudebním managementu lehce chaotická a většina aktivních umělců se musela starat sama o sebe. Do této doby bych mohla zasadit svoje manažerské počátky. V roce 1995 jsem založila soubor Flores de Praga a musela se o něj starat. Záhy jsme natočili CD, objeli svět, jen v USA jsme měli téměř 300 představení. Pracovala jsem ale i v umělecké agentuře.

Lenka Kavalová, první žena v mužském hudebním světě. Plzeňská filharmonie díky ní úspěšně surfuje mezi žánry

Spolupracujete stále se souborem Virtuosi di Praga a jako umělkyně jste se věnovala především komorní hudbě. Co Vás lákalo na velkém symfonickém orchestru?
Komorní orchestr Virtuosi di Praga vynikající soubor se čtyřicetiletou tradicí. Byla jsem členkou také komorního Orchestra Puellarum Pragensis. Práce v komorním souboru je nesmírně zajímavá, je jiná, než v symfonickém orchestru, zcela jistě ve způsobu práce, tvorbě tónu, je bez dirigenta, je interpretačně náročnější. Na symfonickém orchestru mne lákal velký symfonický repertoár. Je to skvělý pocit, když můžete sedět v sedmdesátičlenném orchestru a hrát třeba Čajkovského pátou symfonii. Miluji také operu, ale na tu raději chodím jako posluchač, i když jsem jich také několik zahrála. Je samozřejmé, že k tomu, abychom mohli být profesionálními hudebníky, musíme nástroj vystudovat.

Působila jste i v LŠU, je práce s dětmi a znalost tohoto prostředí důvodem, proč jste zahájila i předplatitelské řady pro nejmenší posluchače, tedy řadu D?
Práce s dětmi mne baví velmi, dětské pořady vymýšlím a připravuji ráda. Plzeňská filharmonie skutečně otevřela dětskou řadu D, a ta se těší velké oblibě. Spolupracujeme se skvělými skladateli, scénáristy, herci… Vnímám to jako nutnost. Jednak proto, že bychom měli hrát pro všechny cílové skupiny a také proto, že je potřeba lákat a vychovávat novou nastupující generaci. Ne každé dítě má doma optimální kulturní prostředí, a tak kromě této řady pořádáme i zábavné pořady pro školky a školy a vymýšlíme nejrůznější sociální projekty. Odměnou jsou nám rozzářená dětská očička.

Za Vašeho působení se vůbec záběr filharmoniků výrazně rozšířil, kromě obvyklých klasických řad A a B a zmiňované řady D máte i řadu C, cestování mezi žánry. Proč si tak zvaně ´přiděláváte práci´?
Toto je moje práce, moje přesvědčení. Musím udávat směr, nové vize a mise. Naším cílem je zaujmout všechny posluchače. I ty, kteří by na klasický koncert nepřišli. Proto jsme otevřeli crossoverovou řadu C, ve které spojujeme symfonický orchestr s jinými žánry (např. pop, rock, jazz, swing, folk, dechovka atd.). V zahraničí děláme také velké filmové projekty. Pochopitelně se zaměřujeme na významná pódia primárně s klasickými programy. Natáčíme pravidelně pro Český rozhlas a na jiné hudební nosiče. Právě nám vyšlo nové CD s názvem Dvořák – Rapsodie pod taktovkou našeho šéfdirigenta Tomáše Braunera.

Plzeňská filharmonie je jednou ze stěžejních kulturních institucí, které zajišťují program v nadcházejícím roce 2015, kdy bude Plzeň Evropským hlavním městem kultury. To jsou další projekty navíc. Na co se může veřejnost těšit?
To, že mohu stát v čele Plzeňské filharmonie, ale také festivalu Smetanovské dny v době, kdy bude Plzeň Evropským hlavním městem kultury, vnímám jako obrovskou čest. Je to velká zodpovědnost. Chystáme celou řadu mimořádných projektů, některé jsou multimediální, multižánrové a jsou spojené s industriálními prostory, jiné demonstrují například totalitní režim – CameraMachine, Vodní hudba, Umělec a totalita. Pozvání do naší sezóny přijali vynikající světoví umělci – např. Tai Murray, Lilya Zilberstein, Sergei Nakarjakov. Reprezentovat město Plzeň budeme v zahraničí, některé naše koncerty budou přímým přenosem vysílány do evropského vysílacího prostoru EBU, budeme se podílet na velkých husitských slavnostech. Těch aktivit je opravdu mnoho. Doporučila bych webové stránky: www.plzenskafilharmonie.czwww.smetanovskedny.cz

GABRIELA ŠPALKOVÁ

Autor:


Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.