Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léčba atopického ekzému: jde to i bez kortikoidů

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Léčba atopického ekzému by měla probíhat tak, aby měl tendenci téměř vůbec nebo jen minimálně opětovně vzplanout. Lze toho dosáhnout i jinak, než pomocí kortikoidů - lze použít například látku tacrolimus, léčba atopického ekzému tak nemusí vystavovat pacienty tolik obávaným nežádoucím účinkům.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

ilustrační foto: atopický ekzém | foto: CZECH HEALTH MEDIA

Základními funkcemi zdravé kůže je udržování dostatečného množství vody v těle a ochrana proti agresivnímu vnějšímu prostředí. Běžně se v této souvislosti používá pojem kožní bariéra. Každí z nás asi tuší, jak vypadá suchá kůže. Nedokáže dostatečně udržet vodu, je zarudlá, rozpraskaná, snadno se olupuje, není správně vláčná a jemná. 

Tím, že na zarudlou a svědivou kůži naneseme bez rozmyslu co nejtlustší a co nejmastnější vrstvu něčeho, co nám krátkodobě uleví od škrábání, si vlastně nevědomky škodíme. Mastná hmota sice neprodyšně ucpe póry, vůbec ale nejsou ovlivněny důležité systémy, které mají na starosti právě „hospodaření“ s vodou. Jak by tedy měla probíhat léčba atopického ekzému?

ilustrační foto: atopický ekzém

ilustrační foto: atopický ekzém

Léčba atopického ekzému: je nutné zadržet vodu

Vodu je do kůže nutné dodávat úplně jinak: suchou kůži určitě musíme permanentně promazávat, ale za jiným účelem - je třeba podporovat procesy, které vodu v kůži umí zadržovat. Měli bychom používat výhradně taková „promazávadla“ neboli emoliencia, která mají lehkou texturu a obsahují ceramidy. Pouze jejich pravidelným doplňováním ji dostatečně „utěsníme“ a dlouhodobě tak zabráníme úniku vody.

Suchá kůže je důležitý příznak. Sama o sobě je jednou z forem ekzému, v tomto případě je nazývána atopickou xerózou. Jakmile dojde na podkladě silného svědění k rozškrábání, olupování a někdy i infikování svrchní vrstvy kůže, rozvíjí se typické projevy atopického ekzému. Léčba atopického ekzému by měla být zahájena co nejdříve. 

ilustrační foto: atopický ekzém

ilustrační foto: atopický ekzém

Typickým projevem atopického ekzému (neboli atopické dermatitidy) je permanentně probíhající zánět v podkoží, který nemusí být vůbec patrný - prokazatelný bývá například jen mikroskopickým vyšetřením. Život nemocných s atopickým ekzémem (atopiků) není vůbec snadný. Vnější prostředí má na průběh jejich onemocnění zásadní vliv. Jejich choroba má typicky sezónní, cyklický průběh. Zima je pro atopika vůbec nejhorší. V tomto období je totiž v kůži přirozeně méně ceramidů. Na podkladě této termosenzitivity (normální reakce kůže na sníženou vnější teplotu), může být proto kůže extrémně vysušovaná. Podobně na kůži působí dlouhodobý a opakovaný pobyt v klimatizovaných prostorách, totéž platí pro účinky UV záření. Léto zase naopak díky stresu a zapocení kůži opět neprospívá. Z těchto důvodů se nejvíce nemocným ulevuje na jaře a na podzim. 

Neléčené onemocnění vypadá tak, že stadia relativního klidu jsou velmi často střídána s prudkými opětovnými vzplanutími (exacerbace neboli flare) s typickými projevy silného, aktivního zánětu (otok, zarudnutí, svědění, škrábání, puchýřky naplněné tekutinou, později mokvající, někdy i bolestivé).

Léčba atopického ekzému pomocí tacrolimu

Každá léčba atopického ekzému by měla být zahájena kortikoidy. Tato účinná léčiva ale mohou mít nepříjemné nežádoucí účinky. Nekontrolované, opakované a někdy nadbytečné používání kortikoidních mastí vede ke ztenčování (atrofii) všech vrstev kůže, ta získává „papírovou“ strukturu a ztrácí odolnost - dochází tím k oslabení kožní bariéry. Platí, že pro zvládnutí těžkých, rozsáhlých postižení nebo „uhašení velkého požáru“ jsou kortikoidy stále nezastupitelné. Léčba atopického ekzému kortikoidy je však při déletrvající terapii nevhodná.

Pokud nejsou účinné, nemocný je odmítá, anebo jsou pro něj z jakýchkoliv důvodů nevhodné, je možné použít například tacrolimus, látku, která patří mezi topické imunomodulátory a dokáže měnit průběh imunitních reakcí v kůži. Tento lék je zacílen přímo na zánětlivé procesy pouze v horních vrstvách kůže (na rozdíl od kortikoidů) a nevykazuje pacienty tolik obávané nežádoucí účinky, kůže se po jeho opakovaných aplikacích vůbec neztenčuje. 

V současnosti se změnila filozofie jeho podávání. Lékaři vědí, že čím dříve je u ekzému potlačen aktivní zánět, tím déle pak trvá klidové období. Při akutních projevech choroby se může do jejich vymizení tacrolimus nanášet na nemocnou kůži 2× denně až 6 týdnů. Pak přichází na řadu nové schéma. 

V rámci takzvané časné preventivní protizánětlivé léčby se tacrolimus užívá dlouhodobě a v menších dávkách - po dobu 1 roku obvykle 2× týdně (nejlépe v pondělí a ve čtvrtek), což pacienti nesmírně kvitují. Díky tomu se zmiňovaný plíživý zánět udržuje na minimální úrovni, výrazně se zvyšují šance na delší klidové období a případná opětovná vzplanutí nejsou tak intenzivní.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.