Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Divočící řeka, příklad stability v době klimatické změny

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
V současnosti se stále častěji řeší problém sucha, nebo povodní. Horkými tématy jsou přehrady, úpravy v krajině, hospodaření s vodou. Napovědět mohou výsledky výzkumu divočícího toku.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Situační fotografie divočícího toku po povodni (3.6.2010) | foto: Hubert Ličman

Divočící řeka je fenomén, který u nás zůstal zachován pouze jako fragment na řece Morávce v podhůří Moravskoslezských Beskyd (NPP Skalická Morávka). Řeka zde ukládá a přesouvá štěrky, v náplavech vytváří boční ramena, tůně, aby to vše při následující povodni zcela změnila. V říční nivě pokryté lužním lesem jsou pozůstatky starých koryt a bočních ramen, z nichž mohou vznikat odstavená ramena.

V roce 2010 postihla tuto oblast povodeň o síle 20-ti leté vody. Přestože se povodňová voda vylila do přilehlé nivy, nedošlo k žádné ujmě na majetku občanů přilehlých obcí. Následně zde od roku 2011 provádí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka hydrobiologický výzkum, který byl od roku 2013 rozšířen také na dva blízké drobné toky v kulturní krajině.

První zjištěné výsledky ukázaly významné rozdíly mezi prostředími aktivního divočení a odstavenými rameny, rovněž pak v rámci dílčích lokalit. Prvotní nízké stavy vodních bezobratlých živočichů v prostředí hlavního koryta, patrné ještě v roce 2011, již v následujícím roce byly výrazně vyšší. Povodní zaplavená odstavená ramena byla druhově výrazně bohatší o druhy hlavního koryta a horské druhy Moravskoslezských Beskyd, které zde dosud nebyly zaznamenány. Samotný nález těchto druhů však není tak významný, jako skutečnost, že tyto organismy byly schopny dokončit larvální vývoj a účastnit se reprodukce.

Odstavená ramena tak působila jako významné útočiště. Z hlediska vodních bezobratlých živočichů je prostředí divočícího toku bohaté (zaznamenáno 221 druhů) s vysokým počtem vzácných a ohrožených živočichů (téměř 20 %). Pozitivně lze hodnotit likvidaci porostů nepůvodních rostlin a obnažení štěrkových náplavů, což je podmínkou pro existenci druhů vázaných na tento biotop. Zkoumané území je tedy velmi pestré z hlediska nabídky různých prostředí, druhově bohaté s vysokou schopností regenerace. Různorodost biotopů je dána vodním režimem řeky Morávky (pravidelnými povodněmi), který má revitalizující účinek.

Hlavní koryto divočícího toku v období sucha (21.8.2015; Jiří Kroča)

Hlavní koryto divočícího toku v období sucha (21.8.2015; Jiří Kroča)

Odstavené rameno v období sucha (18.10.2015; Jiří Kroča)

Odstavené rameno v období sucha (18.10.2015; Jiří Kroča)

Jak je to v případě sucha? Výzkum roku 2015 stále probíhá, nicméně některé poznatky uvést lze. Výrazný úbytek vody nebyl zaznamenán na odstavených ramenech, zřetelný, nikoli však katastrofický, pokles byl v prostředí aktivního divočení a drobném toku v extenzivně využívané krajině. V případě toku v intenzivně využívané krajině došlo k dlouhodobému vyschnutí dvou ze tří lokalit. Měřené parametry vody vykazovaly obecně odlišné hodnoty od předchozích let, nikoli však do té míry, aby ohrožovaly vodní organismy.

Shrnutím těchto poznatků můžeme říci, že v různých extrémních klimatických situacích se stále jedná o stabilní prostředí. Z hlediska zájmů člověka je rozlití povodňové vody a její zadržení v systému odstavených ramen a tůní významnou protipovodňovou funkcí. Je tedy zřejmé, že v přirozených podmínkách, alespoň v případě divočícího toku, nenastávají v době “katastrofických“ období krizové situace. Divočící tok tak může sloužit jako učebnicový příklad spojení protipovodňové ochrany a ochrany přírody.

Autor: Mgr. Jiří Kroča

Autor:

Komerční sdělení

Komerční sdělení je placená služba portálu zprávy.iDNES.cz, která měsíčně osloví 650 000 uživatelů. Další informace najdete ZDE

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.