Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čerpání dotací nepřináší pouze výhody, ale také řadu povinností

Komerční sdělení   7:00aktualizováno  7:00
Evropská unie má v plánu v letech 2014 až 2020 investovat v České republice prostřednictvím operačních programů finanční prostředky ve výši zhruba 24 miliard eur, v přepočtu přibližně 655 miliard korun. Na velkou část těchto dotací si budou moci „sáhnout“ čeští podnikatelé.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Případným úspěchem podnikatele ve fázi výběru vhodných projektů a získáním dotace z operačního programu však celý proces nekončí. Naopak, poskytnutí dotace bývá v praxi podmíněno množstvím navazujících povinností. „Samotné rozhodnutí o poskytnutí dotace ještě automaticky neznamená, že podnikateli budou přislíbené finanční prostředky skutečně vyplaceny,“ upozorňuje advokát Pavel Gonda z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Jedna z nejvýznamnějších a zároveň potenciálně nejvíce problematických povinností příjemce dotace se týká způsobu výběru dodavatelů, jejichž prostřednictvím je projekt realizován. V závislosti na míře podpory konkrétního projektu z dotací a předpokládané hodnotě zakázky se totiž tento výběr může řídit pravidly předepsanými příslušným operačním programem, která v některých případech odkazují na podpůrné použití zákona o veřejných zakázkách, nebo dokonce může jako celek podléhat režimu zákona o veřejných zakázkách včetně možnosti přezkumu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 

„V případě zahájení správního řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže však podnikateli nehrozí pouze uložení pokuty, ale také zpoždění realizace celého projektu, jehož délka se může pohybovat v rozmezí několika měsíců až let,“ říká Gonda.

Správné provedení zadávacího či výběrového řízení však firmám působí obtíže, neboť mnohá pravidla nejsou výslovně upravena v právních předpisech či dokumentech operačního programu, ale pouze vyplývají z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kontrolních či jiných orgánů. 

Jaké chyby zadavatelé nejčastěji dělají

Mezi nejčastější pochybení zadavatelů v praxi patří nerespektování požadavků operačního programu na obsah zadávací dokumentace, vágní vymezení necenových hodnotících kritérií, diskriminační nastavení technických podmínek nebo nedostatečné zdůvodnění konečného hodnocení nabídek.

Řada povinností příjemce dotace navíc není časově omezena pouze na dobu realizace projektu, ale přetrvává i několik let po jeho dokončení. „Mezi takové patří například povinnost neprodat aktiva získaná na základě dotace bez souhlasu poskytovatele dotace, dále povinnost pokračovat v dotovaných aktivitách po stanovenou dobu nebo informovat poskytovatele dotace o zamýšlených změnách svého majetkoprávního či formálně-právního postavení,“ popisuje Pavel Gonda z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Podnikatelé plánující do budoucna prodej části podniku, restrukturalizaci či jinou korporátní změnu by tak měli důkladně zvažovat, zda by v důsledku takové transakce neztratili právo dotaci čerpat nebo zda by dokonce nemuseli již obdrženou dotaci vracet.

Některé dotace z operačních programů jsou navíc určeny výlučně pro takzvané malé a střední podniky. V takových případech podnikatelé musí nejen při podávání žádosti o dotaci, ale také následně při podávání žádostí o platbu prokazovat, že tento status splňují.

Problematickou by pak mohla být například fúze příjemce dotace s velkou společností, na základě níž by daný podnikatel přestal být malým či středním podnikem, a která by tak vedla ke ztrátě možnosti čerpat přislíbenou dotaci do budoucna. Platby dotace vyplacené podnikateli v době, kdy ještě splňoval status malého či středního podniku, by však podnikatel nebyl povinen vracet.

Lze konstatovat, že čerpání dotací z operačních programů v současnosti pro řadu podnikatelů představuje neopomenutelný zdroj financí pro rozvoj podniku. Příjemci by však měli důsledně dbát na to, aby nejen v rámci procesu žádání o dotaci, ale i po jejím získání dodržovali všechny předepsané povinnosti. 

Vzhledem k tomu, že by případné porušení těchto povinností znamenalo riziko zkrácení dotace a v případě nejzávaznějších porušení i riziko jejího úplného odejmutí, lze jednoznačně doporučit, aby podnikatelé konzultovali svůj postup s odborníky.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.